Osobní bankrot pro mnohé lidi představuje jedinou možnost, jak se dostat z dluhů, které by je jinak pronásledovaly celý život. Také jste se dostali do kolotoče splátek, které nezvládáte? Možná je i pro vás osobní bankrot vhodným řešením.
Jak vyhlásit osobní bankrot
Osobní bankrot neboli oddlužení fyzické osoby je u nás možné od ledna 2008. Upravuje ho nový insolvenční zákon.
O osobním bankrotu rozhoduje soud. Dlužník podává návrh k zahájení osobního bankrotu. K návrhu dlužník přikládá seznam majetku a seznam závazků, listiny o příjmech dlužníka za poslední tři roky a písemný souhlas nezajištěného věřitele. To vše musí podepsat dlužník a případně i další spoludlužníci.
Oddlužení fyzické osoby lze provést dvěma způsoby. Buď prodáním veškerého majetku či životem po dobu pěti let na životním minimu. Dotyčnému se určí splátkový kalendář. Dlužník musí pracovat a nevyhýbat se práci. Rovněž musí zpeněžit veškeré dary a dědictví. Pokud nesplní tyto podmínky, hrozí mu konkurz. Splní-li dotyčný všechny podmínky, bude po pěti letech zbaven dluhů.
Proces osobního bankrotu podléhá přísné kontrole. Je určen insolvenční správce, který na celý proces dohlíží.
Jsou však finanční závazky, kterých se touto cestou zbavit nemůžete. Jde především o hypotéku či leasing. Zde je půjčka jištěná nemovitostí či automobilem a v případě osobního bankrotu by na tom věřitel vždy prodělal.
Podmínky osobního bankrotu
Je třeba si uvědomit, že osobní bankrot není řešením pro každého. Po podání žádosti o osobní bankrot, soud zváží vaši situaci a to, zda jste splnili určité podmínky. Na osobní bankrot rozhodně nemáte právo ze zákona.
Důležitou podmínkou je, že dluhy nesmí pocházet z podnikání. Jedná se totiž o oddlužení jen fyzických osob. Důležité také je, aby byl dlužník schopen pokrýt alespoň 30% dlužné částky. Může se však s věřitelem domluvit na nižší částce. Mnohdy věřitelé raději souhlasí s menší částkou, protože ví, že by jinak nemuseli dostat nic.
Je nutné také prokázat poctivý a aktivní přístup dlužníka, který se snaží zbavit svých dluhů. Dlužník se nesmí dostat do dluhů příliš lehkovážně. Posuzuje se i to, zda se nedostal do dluhů schválně, aby pak mohl vyhlásit osobní bankrot.